Květen 2009

No, a tak jo.

28. května 2009 v 21:03
Ehm, ahoj?

Víte, já vím, že jsem v poslední době nechopnná se nějak tady ozývat. Já jsem v poslední době vůbec neschopná udělat cokoliv, co bych dělat měla.
("Umíš chemii?"
"Na co chemii, ty kare?"
"Píšem, ty vole."
"Píšem?"
"No, dneska."
"... dneska! To si děláš p*del! My píšem?!"
"...Říkala to před týdnem."
"A kdo si to má do *** pamatovat! Z čeho píšem?... Já nemám zápis! Půjč mi sešit!"
"Jaktože zas nemáš zápis?"
"Se mi nechtělo, bože, půjč mi to, potřebuju se to naučit!") <- Takhle vypadají poslední přibližně půlrok rozhovory týkajících se písemek ve škole, příčemž já jsem ta, co je sprostější a co je víc mimo. Z toho si můžete udělat představu o plnění mých povinností (a průměru).

Víte, já se tady sice akčně rozhodla, že něco napíšu, ale typicky vůbec nevím co. Dneska mi bylo velice nevybíravě ("Ježišikriste, už zase o něm mluvíš, to je furt Eminem sem, Eminem tam, kdo to má furt poslouchat!") vyčteno, že moc mluvím o Eminemovi, ale tady jsem se ještě vykecat nestihla, i když to stejně teď asi neudělám, protože jsem si vesele pustila videa z koncertu a zkoumám, co se na něm za těch pět let tak změnilo, tudíž jsem spokojená a momentálně se o to s nikým dělit nepotřebuju. Tak.
Ale dneska jsem v music shopu, který mi spolužačka doporučila objevila jeho nové album, a stojí tam tři stovky, proč jsem si ho za 280 objednávala z Ameriky to nevím - tedy, vím, samozřejmě abych ho měla o dvacet korun levnější, a aby přišlo o měsíc pozděj!
...Stává se, no.

Ráda bych tady třeba rozpoutala nějakou súl filosofickou diskuzi, ale dnešek byla taková nudná krize... Víte, ono to vlastně bylo celé tím, že jsem ráno měla dobrou náladu. Já to mám (nepříjemně) ozkoušené, že vždycky - ale prostě vždycky - když mám ráno v normální den, kdy se jde do školy, dobrou náladu, tak ten den skončí příšerně. Dneska jsem se probudila asi půl hodiny před budíkem, a trvalo mi půl hodiny vůbec otevřít oči, pak jsem je teda otevřela, počkala pět minut na budík ("Hello! Allow me to introduce myself...") protože jsem byla úplně zničená (to tak někdo šel včera dělat kámoščině kámošce křena na rande ze seznamky), pak mi trvalo ještě deset mniut se vyhrabat z postelke, ale najednou jsem měla nějak dobrou náladu, (to ta písnička) tak si v pohodě nachystám věci, kupodivu stíhám, v klidu vyjdu, pak se v tramvaji učím biolu, pořád takovou podezřele dobrou náladu. A vejdu do třídy, přičemž se na mě vrhnou tři holky s něčím, čemu jsem totálně nerozuměla. (Moje doslovná reakce: "What the fuck?") A přichází extra dobrá zpráva, že by nás příští rok mohl učit náš Nathan z English Clubu!

No, tady by se hodila taková vložka.
My totiž máme tři Nathany.
Jeden je Malý Nathan, to je jeden z kluků, který tady byl s těmi Americkými dětmi, já ho ani nepotkala v podstatě, ale zasloužil si to čestné místo tak, že se prostě jmenuje Nathan.
Pak máme Velkého nebo Good Job! Nathana, taky jednoho z těch američanů, který s náma hrál americký fotbal, a přestože jsme mu to furt totálně konili tak pořád vesele "Good Job! Last chance!" (někde jsem tu o tom psala.)
No, a nakonec, i když rozhodně ne v poslední řadě je Náš Nathan. Neboli Malý tlustý starý Nathan (ačkoliv ve skutečnosti není v podstatě ani jedno.), a nově taky náš Daddy Nathan, a ten tady žije trvale, a má u nás na škole English Club. A teď mu naše třídní nabídla, že by nás mohl příští rok učit normálně v hodinách, jako učitel, což je úplně dokonalé, protože on je skvělý, a je to koneckonců náš American Daddy.
(Jsme šli včera po Futuru - nákupní centrum tady - s Nathanem, Obamou a ještě jednou spolužačkou, tzv. Nenažrancem (promiň :)))
a Obama:
"It's like a family walk..."
Nathan "You can call me daddy."
Já: "We have no momma, where is momma?" - osobně se divím, že nás daddy ještě nemá plné zuby :D)

No, a myslím, že už mých nesrozumitelných keců máte dostatečně, takže zase někdy :D
(Tak, a strčím si tu Eminema, abyste věděli.)

Abych si konečně udělala tu reklamu...

12. května 2009 v 18:13 | Leia Obama Diablo |  Ostatní
Ahoj,

totiž... v posledním asi půl roce jsem kývla na tři nabídky týkající se mojí osoby.

První byl překlad mangy pro skupinu TNT, stránky máte tady, a nepřejte si mě, pokud vás manga zajímá a vy se tam ani nepodíváte. (Jinak jsem se o tom už zmiňovala, ano.) Momentálně pracuju na romantické manze Absolute Boyfriend, druhé romantické Haou Airen, se kterou doufám že brzo budu moci seknout, protože větší slaďárnu jsem neviděla, a naprosto úžasné manze o životě jménem Cat Street (Jedna z mang kvůli kterým jsem seděla za počítačem do dvou do rána a pak ještě nebyla schopná usnout.)

Druhý byl další překlad, a to článku o historii hip-hopu pro Jecha, na nějž by byl odkaz přesně zde. V současné chvíli jsem dodělala pátý díl a zbývá mi poslední. Nemám odvahu to po sobě znovu číst, ale když se podívám kolik toho je, jsem na sebe pyšná :D

A poslední se výjimečně netýká angličtiny, a naopak překvapivě se týká Harryho Pottera - byla jsem požádaná, jestli bych nedělala ilustrace k povídce jedné slečny, jejíž blog najdete tu, a které jsem na to očividně kývla, když si na to dávám reklamu, že ano. Ne už tak vesele musím oznámit, že zatím je zveřejněna jenom jedna kresba, a druhou jsem dodělala asi před pěti minutami. Díkybohu má autorka zásek se psaním ve stejnou dobu jako já, tak to vypadá, že se ani moc neděje. Stejně se cítím provinile, že mi všechno tak trvá ^^;

Co bych ještě k tomu zmínila, 2 Polovina Obamy napsala krásný článek o našem převeselém dni venku, tak kdybyste si chtěli přečíst něco z mého života (očima někoho jiného a ne mým hloupým opisovacím způsobem psaní) tak máte možnost zde.

Jo, to by bylo tak všechno, přece se vám tu nerozepíšu, to byste toho měli dost a ani si na ty reklamy neklikli.
(Hodina bioly, lavice v kvartě. Původně tam byla mašlička. Já z ní vytvořila brýle a za zbytek hodiny se to nějak záhadně proměnilo na mafiána.)
Anime manga