Pokráčko příběhu o Samovi

1. srpna 2006 v 15:28 | Leia Diablo
Nebudu to moc komentovat, bo by me jeden člověk asi zabil, že mi to trvá dlouho..(že jo?) Tak tu máte to pokráčko..

Druhá část

"Cantone!"
Jmenovaný se převrátil v posteli a otevřel oči. Teď už to nebyl malý osmiletý klouček, ale patnáctiletý urostlý mladík. Když si sedl, blonďaté vlasy mu spadly do hlubokých, černých očí. Vnímal hlas ženy, která by mu měla nahrazovat matku, ale moc se jí to nevedlo.
"Jo?" ozval se rozespale.
"Pojď dolů, potřebuju pomoct se snídaní. Už je deset, tak bys mohl konečně vstávat!" Chlapec tedy s menšími problémy seskočil z postele a vyhrnul se ze svého pokoje, načež málem spadl ze schodů, když běžel do spodního patra.
"Co potřebuješ, Beo?" oslovil ženu, stojící u kuchyňské linky.
"Zajdi na zahradu pro salát a zavolej Robina." přikázala mu žena, aniž by se k němu otočila. Canton vyšel na zahradu, natrhal salát, hodil ho zpátky do kuchyně a vydal se do garáže za svým nejlepším přítelem.
"Dobrý ráno, Robine. Máš jít na snídani." oznámil mu a chystal se zmizet, ale přibližně třicetiletý muž, který se vynořil z garáže ho zastavil.
"Mladý, čekej. Chci vidět ten chvat co ses včera naučil."
"Ale Robine.."
"Žádný ale. Ukaž, chci vidět, že ho umíš." přerušil ho muž.
"Robine, já jsem teď vstal..." vymlouval se chlapec.
"Myslíš že to bude protivníka zajímat?" Canton věděl, že nemá cenu svého "bratrance" přemlouvat, vyrazil tedy nečekaně s útokem na muže stojící ho před ním a srazil ho naučeným chvatem.
"Tak dobrý, myslím že tohle si zvládnul." bručel Robin, zatímco se zvedal ze země. "Tak pojď na tu snídani." Mlčky došli do kuchyně a přisedli ke stolu.
"Cantone, dneska se budeš učit. Za pár dnů jdeš do nové školy a ještě ses na ty učebnice ani nepodíval." přikázala mu Beatrice.
"Vždyť se první dny učit nebudeme," zamumlal Cant.
"Nemluv s plnou pusou!" okřikla ho žena. "Navíc, bys mi mohl později pomoct starat se o malého, a když se to naučíš teď, nebudeš se tím muset zdržovat potom." dodala a pohladila značně vypouklé břicho. Canton si pomyslel, že dívku nebo chlapce, který s ním bude vyrůstat jako sourozenec, upřímně lituje.
"Hm," zamručel na odpověď. "chtěl jsem jít ven."
"S tou chátrou, s kterou se věčně potloukáš?"
"Neříkej jim chátra, jsou to moji kamarádi."
"Takové jako jsou oni ani kamarády nazývat nemůžeš. Měl by sis najít lepší společnost." prohlásila Beatrice. Canton už se naštěstí zvedal od stolu.
"Lepší společnost by za mnou nestála, ať se stane cokoliv. Oni jo." řekl a odkráčel k vchodu. Když po chvíli chůze svým městem došel k místu, kde se s kamarády scházel, seděl tam pouze jeden z nich, Tai. Mladík měl na sobě oblečení asi dvakrát větší, než byl on sám, kšiltovku naraženou na hlavě, řetěz kolem krku, potetované ruce a úšklebek na tváři. Z kapsy mu vykukovala tryska, která prozrazovala, čím se zabývá po nocích.
"Á, čus Cane!" vyskočil na nohy a plácl kamaráda po zádech. "Sem myslel že nikdo nepřide, vole, sedim tu už skoro hodinu. Umíš nějakej novej chvat?" zeptal se a začal předvádět cosi, co zřejmě mělo být bojové umění. Canton zhodnotil, že mluvu jeho kamarád zrovna prvotřídní nemá, ale zase s ním byla sranda a udělal by pro své přátelé, co mohl.
"Jasně, ale nechce se mi to ukazovat, ještě bych tě zabil." zašklebil se na Taie.
"Tak najdem někoho na kom si to můžeš vyzkoušet, vole!" navrhl kamarád a vydal se ven z uličky. "Zrovna neska jsem kousek vodsud potkal toho cipa z vedlejší čtvrti co se do nás posledně navážel...pamatuješ si toho buzeranta, že jo?" otočil se zpátky na Cantona. "Sám vypadal jak moje ségra, ale rypat musel. Ale dobře sme ho vyfuckovali..." Canton svého kamaráda pozoroval, jak mele a říkal si že byl Tai asi vážně celkem dlouho sám.
"Nějaký nový díla?" zeptal se ho.
"Ále, včera sem hovno udělal, bo se kolem toho mýho vyhlídnutýho fleku potloukali cajti.. To asi budu muset zkusit jinde, bo to je už několikátej den co se tam tak vochomejtali. Chápeš to? Všude hafo loupeží a vražd a kdovíčeho a ti debilní cajti se zajímaj vo nás. Vždyť nic špatnýho neděláme! Je to umění, lidi by to měli kurva pochopit. Vždyť je tu všechno šedý, vypadá to jak v prdeli.." Canton souhlasně přikyvoval. "A co ty, Cane? Do jaký to vlastně lezeš školy?"
"Co já vím, něco to bude. Tebe už vykopli, nebo držíš?"
"No, zatim držím, ale na dlouho to nevidim, vole.. Mě na konci roku chytli na hajzlu s nějakým hnusem co jsem sehnal zdáro vod Jimma, naštěstí sem to splách, tak mysleli že to bylo normál cígo a dostal sem jenom seřvaný. Možná sem to měl nechat aby mě konečně vykopli, jenže kdyby se z toho máti poskládala tak mě tatík seřeže jak cyp a vo to fakt nestojim, vole .."
"Power in a money, money in a power, minute after minute, hour after hour.."
"Zvoní ti mobil, vole." upozornil Canta Tai. "Hele, dobrý slova, maj pravdu. když máš prachy, dostaneš se kam chceš, třeba i do prdele, aji nějakou tu moc máš vole, ale.. " Canton Taie umlčel zvednutím ruky a přijmul hovor.
"Máš rád svého kamaráda, Same?" zeptal se hlas, vycházejicí z telefonu. Canton se zarazil, ale pak se podíval na Taie, který stál znuděně před ním a postřehl nůž, letící seshora.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eyecle Eyecle | E-mail | Web | 25. srpna 2006 v 16:42 | Reagovat

Piš dál!!! Pls...je to super

2 Leia Leia | E-mail | 25. srpna 2006 v 17:33 | Reagovat

dik :) a snazim se..

3 Shaky Shaky | E-mail | Web | 14. října 2006 v 21:31 | Reagovat

Ty seš hotová spisovatelka, to je prostě tááák božííí. Souhlasím s tvojííí kámojdou, s tííím prostě němůžeš končit!!!

Jj a Tai, je fakt dost hustej=)

4 Leia Leia | E-mail | Web | 15. října 2006 v 8:10 | Reagovat

Tai je moje nejoblíbenější postava ze všeho co sem kdy vykutila :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Anime manga